Stabilizovaný zdroj 0-30V 0-3A
Zapojení zdroje je překresleno z desky plošných spojů již hotového zdroje.
Jeho konstrukce byla nejspíš popsána v některém starším Amatérském rádiu, ale netuším ve kterém.
Jde o poněkud netradiční zapojení, kde je napájení 723 stabilizováno zenerkou a výstup je pak řešen inverzně.
Díky tomu lze výstupní napětí regulovat prakticky od 0V. Cenou za to je nemožnost použít integrovaný omezovač
proudu. !!! Upozornění !!!
!!! OPRAVA ZDROJE !!!
5.5.2012 - Nendávno se mi ozval jeden konstruktér tohoto zdroje, kterému se kontrukce líbila, postavil jí a úspěšně provozoval.
Pak ale došlo na stavbu dalších kusů a narazil na výše popsané problémy. Naštěstí mu to však nedalo a rozhodl se tomu
přijít na kloub a to se mu povedlo. Dle e-mailů, které jsem obdržel, je problém s způsoben zenerkou D2. Pokud je její napětí
příliš nízké, nemohou se plně otevřít výstupní tranzistory v 723 (darlington) a výstupní napětí při zátěži pak padá.
Dle jeho doporučení je tedy třeba použít na místě zenerky D2 kus s napětím minimálně 9V. 28.5.2012 - Ohledně zenerky D2 se mi ozval další konstruktér s tím, že D2 má sloužit k omezení proudu přes T14 a T15 ve vnitřní struktuře (viz přiložené schéma). V případě proudového omezení dojde k plnému otevření T15 ve snaze přetlačit proudový omezovač a naznačený proud je pak limitován jen napájecím odporem R2. Řešit to externí zenerkou je ovšem vzhledem k vnitřní struktuře dost pochypný nápad, protože funkce závisí na konkrétním úbytku UBE14, UBE15 a napětí vnitřní zenerky ZD3. Díky tomu buďto zdroj nejede vůbec (výše popsaný problém) nebo zenerka prakticky nemá význam. Proto autor emailu navrhuje odlišné řešení uvedené na přiloženém schématu. Místo zenerky D2 je připojena externí dioda D1, která se v případě proudového omezení (plného otevření T15) otevře a omezí naznačený proud. Sice jsem to nezkoušel, ale přijde mi to jako rozumné řešení. 1. Popis zapojení Zdroj využívá pro zdroje obvyklý stabilizátor 723 v plastovém pouzdře. Napájení obvodu je stabilizováno zenerkou D1, takže napětí výstupu "nelítá" se zátěží, jak je tomu u některých zdrojů s tímto obvodem. Zpětná vazba z výstupu je zavedena přes R5 a trimr R11, kterým se nastavuje maximální výstupní napětí. Proti standardnímu zapojení je zpětná vazba iverzní. Díky tomu je možné na výstup 723 zapojit PNP tranzistor "opřený" o plné nestabilizované napětí. Výhodou tohoto nestandardního zapojení je, že umožňuje regulovat výstupní napětí téměř od 0V až do maxima. Nevýhodou naopak nemožnost použít interní omezovač proudu. Výstupní napětí se nastavuje pomocí P2. LM723 má poměrně malý výstupní proud, takže je posílen tranzistorem T4, který je ovládán pomocí T2. Proud do báze T4 není díky nízkému zesilovacímu činiteli zrovna malý, takže T2 musí mít chladič. V případě, že se na místě T4 použije darlington namísto klasického, pak si lze chladič pro T2 odpustit. Deska plošných spojů v rozlišení 300dpi, osazovací plánek.
Proudové omezení je díky nestandardnímu zapojení 723 řešeno externě.
K vytvoření úbytku napětí, který vyhodnocuje omezovač proudu slouží D7 a R13.
Dioda má za úkol vytvořit předpětí pro bázi omezovacího tranzistoru
(asi 0.7V). K vlastnímu snímání proudu pak slouží R13, jehož úbytek se zvětšuje s
procházejícím proudem. Napětí pro T1 se odebírá z potenciometru P1, kterým se reguluje úroveň omezení.
Trimr R12 nastavuje maximální zkratový proud, R7 minimální a může být i
vypuštěn. Otevíráním T1 se přivírá T2 a tím i T4, takže poklesne napětí a
proud na výstupu, zmenší se úbytek na R13 a obvod je zase v rovnováze.
Z potenciometru se také odebírá nepětí pro T3, který "spíná"
LED indikující omezení proudu. "Spíná" znamená, že dioda se rozsvěcuje postupně
s narůstajícím proudem. Dřív jsem toho využíval k přibližnému určení proudu.
Minimální proud omezovače je asi 20mA. 2. Nastavení Pokud nejsou na desce zkraty a je vše správně osazeno, musí zdroj fungovat ihned. Potenciometrem napětí (P2) musí jít regulovat napětí výstupu. Jde-li, nastaví se potenciometr na max. a trimrem R11 se nastaví požadované maximální napětí výstupu. Další krok je nastavení maximálního proudu. Napětí výstupu se nastaví na asi 3V, potenciometr proudu (P1) na minimum a trimr R12 na minimum (doleva - maximální odpor). Pokud je úplná jistota, že jsou potenciometry správně, zkratují se výstupní svorky vhodným ampérmetrem. Proud by měl být asi 20mA (může se dost lišit, ale ne víc než asi 50mA). Pak se potenciometr proudu nastaví na maximum. Proud by měl být nižší než 3A. Trimrem R12 se pak proud nastaví na požadovanou hodnotu. Trimrem je třeba otáčet pomalu, protože proud z trafa může být klidně i přes 10A. Nastavení proudu je třeba provádět s již připojeným chladičem, jinak se tranzistor upeče. Dále také není od věci oživovat na laboratorním zdroji s omezením proudu! 3. Měření charakteristik
30.5.2012 - Včera jsem se konečně přinutil změřit chrakteristiky jednoho kusu tohoto zdroje.
Bohužel jsem měl po ruce jen ten původní, velmi špatně provedený, takže výsledky asi nebudou zrovna reprezentativní (prastaré elektrolyty,
slabé vodiče, ...), ale pro informaci to snad postačí.
Napětí je měřeno přímo na výstupní kapacitě zdroje na DPS a jak vidno, tak to není zase taková katastrofa.
Podle katalogového listu 723 by to mohlo být horší. Velký rozptyl jednotlivých měření je dán vlivem teploty -
jednou jsem měřil vzestupně, pak sestupně a proložení je provedeno ze všech hodnot najednou. Nejistotu měření vůbec neuvádím - lze si o ní udělat obrázek z rozptylu jendotlivých bodů. Dominantní složku tvoří jendnoznačně teplotní závislost. Měření bylo provedeno kalibrovaným multimetrem Keithley 2002, takže příspěvěk měřidla k nejistotě měření je, vzhledem k rozptylu hodnot, zcela zanedbatelný.
* viz text. Poslední aktualizace: 30.5.2012 |